Hoření hořčíku
Pomůcky: kahan, laboratorní kleště (nebo dlouhá pinzeta), spalovací miska
Chemikálie: hořčíková páska nebo hořčík dle Grignarda (Mg)
Postup:
- Kousek hořčíku uchopíme do kleští a vneseme do oxidační části plamene kahanu
- Po vzplanutí hořčík vyjmeme z plamene a necháme volně shořet (buď stále držíme v kleštích, nebo poloříme na spalovací mísku)
Vysvětlení: hořčík hoří (oxiduje se) ostrým bílým světlem, čehož se kdysi využívalo ve fotografických blescích. Po reakci nám zůstane jako produkt oxid hořečnatý (MgO). Oxid hořečnatý je zásadotvorný oxid, což lze dokázat vpravením malého množství oxidu do zkumavky s vodou a přikápnout roztok fenolftaleinu. Po chvilce se objeví fialové zbarvení prokazující zásadu. Reakce probíhá dle rovnice:
2 Mg + O2 → 2 MgO
Tip: pokus lze ozvláštnit znázorněním toho, že voda není pro hořící hořčík vhodné hasivo. Na spalovací misku nasypeme menší množství hořčíku (kusového, nikoli práškového!) a zapálíme položením jednoho hořícího kousku. Jakmile se hromádka hořčíku rozhoří, začneme na ni střičkou stříkat vodu.